Aberace
Optická vada, která způsobuje zkreslení obrazu vytvářeného čočkou nebo zrcadlem.

Akomodace
Schopnost oka zaostřovat na různé vzdálenosti změnou tvaru oční čočky.

Amblyopie (tupozrakost)
Stav, kdy jedno oko vidí hůře než druhé, často kvůli nedostatečnému vývoji zraku v dětství.

Ametropie
Stav, kdy oko není schopno zaostřit obraz na sítnici, což zahrnuje krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus.

Anizometropie
Stav, kdy každé oko má jinou refrakční vadu, což vede k nestejnému vidění.

Antireflexní vrstva
Povrchová úprava čoček, která snižuje odrazy a zlepšuje kvalitu vidění.

Asférická čočka
Čočka s povrchem, který není dokonale kulový, což umožňuje lepší optické vlastnosti.

Astigmatismus
Oční vada způsobená nepravidelným zakřivením rohovky nebo čočky, což vede k rozmazanému vidění.

Autorefraktometr
Přístroj používaný k automatizovanému měření refrakční vady oka.

Bifokální brýle
Brýle s čočkami, které mají dvě různé dioptrie pro vidění na blízko a na dálku.

Bifokální čočky
Čočky, které mají dvě části - dolní pro vidění na blízko a horní na dálku.

Binokulární vidění
Schopnost obou očí spolupracovat a vytvářet jediný obraz, což umožňuje prostorové vidění.

Blefaritida
Zánět očních víček, který způsobuje podráždění a zarudnutí.

Blokování modrého světla
Speciální úprava čoček, která filtruje modré světlo z digitálních zařízení, čímž chrání oči před únavou.

Brýlová čočka
Část brýlí vyrobená z plastu nebo skla, která koriguje oční vady.

Centrální zraková ostrost
Schopnost oka vidět jasně a detailně přímo před sebou.

Chalazion
Nezhoubná cysta na očním víčku způsobená ucpáním mazové žlázy.

Chromatická aberace
Optická vada, kdy čočka nedokáže zaostřit všechny barvy na stejném místě, což vede k barevnému rozmazání.

Cylindr
Specifický parametr v předpisu na brýle, který koriguje astigmatismus.

Dalekozrakost (hypermetropie)
Oční vada, kdy člověk vidí špatně na blízko, ale dobře na dálku.

Dioptrie
Jednotka měření optické síly čočky, určující, jak moc čočka ohýbá světlo.

Dioptrická korekce
Úprava čoček nebo brýlí tak, aby kompenzovaly refrakční vady oka.

Diplopie (dvojité vidění)
Stav, kdy člověk vidí dva obrazy stejného objektu.

Dominantní oko
Oko, které je přirozeně preferováno při zaostřování nebo zaměřování pohledu.

Endotel
Vnitřní vrstva buněk na zadní straně rohovky, důležitá pro udržení její průhlednosti.

Epilace řas
Odstranění řas, které způsobují podráždění oka, obvykle při zánětech.

Fotofobie
Citlivost očí na světlo, která může způsobovat nepohodlí nebo bolest.

Fotokeratitida
Zánět rohovky způsobený nadměrným vystavením UV záření.

Fotorefrakční keratektomie (PRK)
Laserová operace oka používaná k léčbě refrakčních vad.

Fuchsova dystrofie
Oční onemocnění postihující rohovku, které může vést ke ztrátě zraku.

Fundus
Zadní část oka, která zahrnuje sítnici, zrakový nerv a cévy.

Glaukom
Skupina očních onemocnění, která poškozují zrakový nerv a mohou vést k trvalé ztrátě zraku.

Haló efekt
Kruhové světelné jevy kolem světelných zdrojů, často vnímány pacienty po operacích očí.

Heteroforie
Latentní šilhání, které se projevuje pouze při únavě nebo při zakrytí jednoho oka.

Heterotropie
Stav, kdy jsou oči trvale vychýleny, což způsobuje šilhání.

Hypermetropie
Jiný termín pro dalekozrakost, původně z řečtiny.

Intraokulární čočka (IOL)
Umělá čočka implantovaná do oka, nejčastěji po operaci šedého zákalu.

Interferometrie
Technika měření mikroskopických posunů nebo deformací povrchu oka.

Iridocyklytis
Zánět duhovky a řasnatého tělesa, který může vést k bolesti a ztrátě zraku.

Iritis
Zánět duhovky, který může způsobovat bolest a zhoršené vidění.

Izotropie
Druh šilhání, při kterém jedno oko směřuje dovnitř, směrem k nosu.

Katarakta (šedý zákal)
Zakalení oční čočky, které může způsobit zhoršení zraku.

Keratitis
Zánět rohovky, často způsobený infekcí nebo zraněním.

Keratoconus (keratokonus)
Postupná degenerace rohovky, která se stává tenkou a kuželovitou.

Keratokonus
Onemocnění rohovky, při kterém se rohovka stává tenkou a kuželovitou, což vede ke zkreslení vidění.

Keratoplastika
Chirurgická operace rohovky, často prováděná jako transplantace.

Kojenecká katarakta
Šedý zákal, který je přítomen u novorozenců nebo se vyvine brzy po narození.

Kontaktní čočky
Tenké čočky, které se nosí přímo na oční rohovce a slouží k nápravě očních vad.

Krátkozrakost (myopie)
Oční vada, kdy člověk vidí dobře na blízko, ale špatně na dálku.

Lázně pro oči
Oční kapky nebo roztoky používané k čištění a osvěžení očí.

Lidská čočka
Přirozená čočka uvnitř oka, která zaostřuje světlo na sítnici.

Makula
Malá centrální oblast sítnice odpovědná za ostré centrální vidění.

Makulární degenerace
Onemocnění sítnice, které způsobuje postupnou ztrátu centrálního vidění, často spojené se stárnutím.

Meibomské žlázy
Žlázy na okrajích očních víček, které produkují lipidovou vrstvu slzného filmu.

Monovision
Metoda korekce zraku, při níž se jedno oko koriguje pro vidění na dálku a druhé pro vidění na blízko.

Multifokální brýle
Brýle s čočkami, které mají více ohniskových vzdáleností, což umožňuje jasné vidění na různé vzdálenosti (blízko, střední vzdálenost a dálka). Jsou ideální pro lidi s presbyopií, kteří potřebují korekci zraku na různé vzdálenosti bez nutnosti střídání brýlí.

Multifokální čočky
Čočky umožňující vidění na více vzdáleností (např. blízko, střední vzdálenost, dálka) bez potřeby více brýlí.

Nictitace
Mrkání, reflexní pohyb víček.

Noční slepota (nyktalopie)
Neschopnost vidět dobře při slabém osvětlení, často způsobená nedostatkem vitaminu A.

Oční adaptace
Schopnost oka přizpůsobit se různým světelným podmínkám.

Oční albinismus
Genetická porucha, která ovlivňuje pigmentaci v oku, vedoucí k citlivosti na světlo a zhoršenému vidění.

Oční fixace
Schopnost oka udržet pohled stabilně zaměřený na objekt.

Oční kapky
Roztoky používané k léčbě nebo zvlhčení očí.

Oční migréna
Typ migrény, který zahrnuje vizuální příznaky jako blikající světla nebo dočasnou ztrátu zraku.

Oční náplast
Pomůcka používaná k zakrytí jednoho oka, často při léčbě tupozrakosti.

Oční otisk
Technika odběru vzorku z povrchu oka pro diagnostické účely.

Oční tlak
Tlak uvnitř oka, jehož zvýšení může být příznakem glaukomu.

Oční jóga
Techniky nebo cvičení ke zmírnění oční únavy.

Oftalmolog
Lékař specializující se na diagnostiku a léčbu očních onemocnění.

Oftalmoskop
Přístroj používaný k prohlížení vnitřní struktury oka, včetně sítnice a zrakového nervu.

Okluze
Zakrytí jednoho oka, obvykle používané při léčbě tupozrakosti.

Optik
Specialista, který vyrábí a prodává brýle podle předpisu od oftalmologa nebo optometristy.

Optická koherenční tomografie (OCT)
Zobrazovací technika, která vytváří detailní snímky vrstev sítnice.

Optická osa
Přímka procházející středem čočky a oka, kolem které se symetricky lomí světlo.

Optometrista
Zdravotní profesionál zaměřující se na vyšetřování zraku, předepisování brýlí a kontaktních čoček.

Orto-k čočky
Speciální kontaktní čočky, které se nosí přes noc k dočasné korekci krátkozrakosti.

Osmotická terapie
Léčba zaměřená na snižování nitroočního tlaku pomocí osmotických látek.

Papila
Místo, kde zrakový nerv opouští oko; také nazýváno slepá skvrna.

Periferní vidění
Vidění, které se odehrává mimo centrální zorné pole.

Phacoemulsifikace
Chirurgická technika k odstranění šedého zákalu pomocí ultrazvukové energie.

Pinguecula
Malá, benigní, žlutavá zduřenina na spojivce oka, obvykle v blízkosti rohovky.

Plovoucí zákalky
Drobná vlákna nebo částice uvnitř oka, které vytvářejí stíny na sítnici a vnímáme je jako plovoucí body.

Presbyopie
Snížená schopnost oka zaostřovat na blízko, která se obvykle objevuje po 40. roce života.

Progresivní čočky
Čočky, které umožňují plynulé přechody mezi viděním na blízko, střední vzdálenost a dálku.

Refrakce
Proces, při kterém světlo prochází čočkou oka a je zaměřováno na sítnici.

Refrakční vady
Oční vady způsobené nepravidelnostmi v lomu světla uvnitř oka, což vede k rozmazanému nebo zkreslenému vidění. Mezi hlavní refrakční vady patří krátkozrakost (myopie), kde je oko příliš dlouhé nebo čočka příliš silná, což způsobuje, že obraz se zaostřuje před sítnicí; dalekozrakost (hypermetropie), kde je oko příliš krátké nebo čočka příliš slabá, což vede k zaostření obrazu za sítnicí; astigmatismus, který je způsoben nepravidelným zakřivením rohovky nebo čočky, což způsobuje, že se světlo lomí nerovnoměrně; a presbyopie, což je přirozený proces stárnutí, kdy čočka ztrácí schopnost zaostřovat na blízko. Korekce těchto vad se provádí pomocí brýlí, kontaktních čoček nebo chirurgických zákroků.

Retina
Sítnice; tkáň uvnitř oka, která převádí světelné signály do mozku, kde jsou zpracovávány jako vidění.

Retinitis pigmentosa
Dědičné onemocnění sítnice, které způsobuje postupnou ztrátu vidění a může vést k slepotě.

Rohovka
Průhledná vrstva na přední straně oka.

Samozabarvovací brýle
Brýle s čočkami, které automaticky mění svou barvu v závislosti na intenzitě UV záření. V interiéru jsou čočky čiré, zatímco na slunci se ztmavují, čímž poskytují ochranu proti oslnění. Tyto brýle jsou ideální pro osoby, které se často pohybují mezi různě osvětlenými prostředími.

Scleritis
Zánět skléry, vnější vrstvy oční koule, který způsobuje bolest a může vést k vážným komplikacím.

Sklerální čočky
Speciální typ kontaktních čoček, které zakrývají větší část oka a jsou často používány při léčbě očních nemocí.

Sluneční dioptrické brýle
Brýle, které kombinují ochranu proti slunečnímu záření s dioptrickou korekcí zraku. Čočky těchto brýlí jsou tmavé, aby blokovaly škodlivé UV záření, a zároveň mají dioptrie přizpůsobené potřebám nositele. Jsou ideální pro osoby, které chtějí chránit své oči před sluncem, aniž by se vzdaly ostrého vidění.

Strabismus
Šilhání; stav, kdy oči nejsou správně zarovnány a směřují různými směry.

Syndrom suchého oka
Stav způsobený nedostatkem slz nebo jejich špatnou kvalitou, což vede k pocitu suchosti a podráždění očí.

Šedý zákal (katarakta)
Zakalení oční čočky, které může způsobit zhoršení zraku a vyžaduje chirurgický zákrok k nápravě.

Torické čočky
Kontaktní čočky určené pro korekci astigmatismu.

Trifokální čočky
Čočky s třemi různými zónami pro vidění na blízko, střední vzdálenost a dálku.

Zelený zákal (glaukom)
Skupina očních onemocnění charakterizovaných zvýšeným nitroočním tlakem a poškozením zrakového nervu.

Zraková ostrost
Míra schopnosti oka rozlišovat detaily a tvary objektů.