Co je keratokonus?

Keratokonus je oční nemoc, při níž se rohovka stává tenčí a slabší, což způsobuje její deformaci do kuželovitého tvaru. Rohovka je průhledná vrstva na přední straně oka, který pomáhá lámat světlo. Normálně má kulový tvar, stejně jako kontaktní čočka. Pokud má nesprávný tvar, ztěžuje to zaostření oka a vyvolává rozmazané vidění.

Příznaky keratokonu

Počáteční fáze keratokonu nemusí mít na zrak téměř žádný nebo jen minimální vliv. Pravděpodobně si toho sami nevšimnete, nicméně dobrý optometrista to může zjistit během očního testu.
 
Jak keratokonus postupuje, jeho hlavním příznakem se stane rozmazané vidění, vyvolat může také krátkozrakost. Jasná světla mohou být nepříjemná, protože nerovnoměrně tvarovaná rohovka propouští do oka příliš mnoho světla, paradoxně ale dalším z projevů může být i zhoršené vidění v noci. Někteří lidé s keratokonem vidí kolem sebe odlesky nebo mají vidění zdvojené.

Keratokonus obvykle postihuje obě oči, i když je možné, že u jednoho oka může mít závažnější či rychlejší průběh než u druhého. Občas se lidem s touto nemocí vytvoří na rohovce puchýř. Výsledkem je hromadění tekutiny mezi vrstvami rohovky, což způsobuje otok, bolest a zarudnutí. To může vést dokonce i k trvalému zjizvení na rohovce, jež má pak negativní vliv na její průhlednost.

Co způsobuje keratokonus 

Vědci se domnívají, že keratokonus je způsoben zejména geneticky. To znamená, že je u části lidí pravděpodobnější, že jej budou mít. Vyvinout se u nich ale nutně nemusí, pokud není spuštěn nějakým dalším faktorem, jako je třeba příliš časté a silné mnutí očí nebo nošení kontaktních čoček. U lidí geneticky méně náchylných k tomuto onemocnění nemusí mít čočky nebo mnutí očí žádný vliv. Spouštěčem může být také senná rýma, ekzém, alergické astma nebo spánková apnoe.

Keratokonus se s větší pravděpodobností vyvine u teenagerů nebo mladých dospělých než u jiných věkových skupin. Pokud již keratokonus máte, pravděpodobně se bude zhoršovat až do cca 35 let, pak se může zpomalit nebo dokonce i zcela zastavit.

Keratokonus je relativně vzácný a postihuje asi jednoho z 2000 lidí (0,05 %). Vzhledem k vlivu dědičnosti je pravděpodobnější, že se u vás vyvine keratokonus, pokud jej má někdo z vašich příbuzných.

Keratokonus a vliv na běžný život

Keratokonus lze obvykle korigovat nošením brýlí nebo kontaktních čoček, zejména v jeho raných stádiích. Jak se rohovka postupem času více zdeformuje, brýle a měkké kontaktní čočky již nemusí pomáhat. Pak se často používají tzv. tvrdé kontaktní čočky, které jsou vysoce propustné. Některé z nich jsou tvarovány speciálně pro lidi, kteří mají keratokonus. Pokud jsou pro vás tvrdé kontaktní čočky nepříjemné, jsou k dispozici další možnosti, včetně hybridních kontaktních čoček, které mají tvrdý střed a měkký vnější kroužek. Měkké kontaktní čočky lze také nosit pod tvrdou kontaktní čočkou, což je pro některé lidi komfortnější, než nosit pouze tvrdou čočku.

Pokud máte keratokonus a nosíte brýle nebo kontaktní čočky k jeho nápravě, bude potřeba si častěji měřit zrak, aby korekce vždy odpovídala potřebám oka. Rohovka je totiž tenčí a pružnější, než by měla být, takže může v čase rychleji měnit tvar. 

Pokud se váš keratokonus zhoršuje, budou k jeho korekci potřeba silnější čočky. Ty jsou ovšem tlustší, těžší a mohou na okrajích zkreslovat vidění. Dalším problémem s nošením kontaktních čoček při keratokonu je, že mohou zvyšovat pravděpodobnost vzniku suchých očí. To je obecně riziko pro každého, kdo nosí kontaktní čočky, ale keratokonus je v tomto rizikový faktor. Je to proto, že nerovnoměrná rohovka ztěžuje očním víčkům, aby rovnoměrně rozprostřela slzy po povrchu oka. Pokud trpíte suchýma očima, můžete je léčit očními kapkami s umělými slzami.
 

Související články

Keratokonus: léčba