Zná to spousta z nás. Jsme venku v přírodě, přiblíží se večer a najednou vidíme výrazně hůř. Právě to je šeroslepost, které se také říká nyktalopie.

Naše sítnice má speciální buňky, které nám poskytují černobilé vidění. Pokud tyhle buňky nefungují, jak mají, budeme vidět v noci, za šera nebo za mlhy výrazně hůř, pro naše oči bude také výrazně náročnější přechod z osvětleného do tmavšího prostředí. V některých případech to přitom nemusí být jen nepříjemné a omezující, ale i nebezpečné, třeba při jízdě v autě nebo na kole.

Typickými příznaky je, že hůř vidíte za šera, večer narážíte doma do dveří či nábytku.

Jaké jsou příčiny šerosleposti?

V zásadě jsou zde dva typy, které souvisí s horším fungováním buněk v našich očích.

Prvním typem je šeroslepost vrozená, druhým typem pak šeroslepost získaná.

Vrozená šeroslepost se léčit nedá…

Vrozená, nebo také primární, šeroslepost se vyskytuje spíše vzácně. Je dědičná a má příčinu v onemocnění sítnice. Její zrakové tyčinky v průběhu života degenerují, protože jim chybí klíčový zrakový pigment zajišťující citlivost na světlo.

Obvykle se šeroslepost neprojevuje u dětí a dospívajících, ale až od zhruba 20. roku věku. Postupně se s věkem mnohdy zhoršuje a šeroslepý člověk tak vidí za slabšího osvětlení stále méně ostře. K tomu se mohou přidat i další komplikace, jako je zužování zorného pole.

… zato získaná šeroslepost často léčit jde

Získaná šeroslepost může mít vícero různých příčin.

Jednou z nich může být nekorigovaná oční vada, která se pak projeví při horším osvětlení. Typické je to pro krátkozrakost. Toto je dobré brát v potaz, protože velká část lidí, zvlášť kolem 40. roku, o své vadě ani neví. Zde je řešení nasnadě – nechat si změřit zrak, nosit správné brýle nebo čočky a mít tak jistotu, že oči mají tu podporu, kterou potřebují.

Horší vidění za šera může mít návaznost i na oční nemoci, jako je šedý nebo zelený zákal, keratokonus (nemoc rohovky), nebo různé typy očních zánětů. V těchto případech je dobré nemoci nepodceňovat a řešit je s očním lékařem.

Velmi často je šeroslepost vyvolána nedostatkem vitamínu A. Ten je obsažen třeba v živočišných produktech jako jsou játra, maso, vejce nebo rybí tuk. Provitamínem vitamínu A je betakaroten, z něhož se v těle vytváří vitamín A. Betakaroten je ve žlutooranžové zelenině, třeba v mrkvi nebo paprice. Přeměna karotenoidů na vitamín A v těle probíhá za přítomnosti tuků.

Důvodem, proč očím vitamín A chybí, může být, že jej nepřijímáme dostatek ve stravě, nebo že má tělo nějaký problém s jeho zpracováním. Určitě nic nezkazíte doplněním luteinu, zeaxantinu a omega 3 nenasycených mastných kyselin, tedy látek nezbytných pro správnou funkci světločivých buněk. Pokud tedy jíte správně a přesto potíže trvají, je namístě diskuze s odborným lékařem.

Jaká je tedy pomoc při šerosleposti?

Nepodceňujte pravidelné měření zraku a noste správnou korekci. Mějte doma kvalitní osvícení. Dbejte na zdravou stravu s dostatkem vitamínu A a dalšími doplňky. V případě obtíží se včas obraťte na svého očního lékaře.