Zasíťování kolagenu

V počátečních stádiích keratokonu je možné zrak korigovat pomocí brýlí nebo kontaktních čoček. Pokud je však onemocnění pokročilejší, bývá nutná chirurgická léčba. Může se jednat o transplantaci rohovky nebo zavedení rohovkového implantátu. Mezi moderní postupy patří i metoda zvaná crosslinking, známá také jako CXL nebo C3R, v češtině označovaná jako zasíťování kolagenu.

Tato metoda se obvykle provádí ambulantně a trvá přibližně 30 minut. Podle studií je účinná u více než 90 procent pacientů. Cílem zákroku není obnovit zrak, ale zastavit další zhoršování keratokonu. Proto se používá v případech, kdy je onemocnění stále aktivní a progreduje.

Rohovka se skládá z několika vrstev, přičemž hlavní objem tvoří stroma – vrstva z kolagenových vláken. U keratokonu jsou tato vlákna oslabená, což vede k deformaci tvaru rohovky směrem ven do kuželovité podoby. Crosslinking posiluje spojení mezi kolagenovými vlákny a pomáhá rohovce získat pevnější strukturu.

Zákrok se provádí v lokálním znecitlivění. Nejprve se odstraní tenká povrchová vrstva rohovky. Následuje aplikace kapek s obsahem vitamínu B2 (riboflavinu) a poté je oko vystaveno ultrafialovému světlu. Tento proces podporuje tvorbu nových vazeb mezi kolagenovými vlákny a tím stabilizuje rohovku.

Rohovkové implantáty

Další možností chirurgické léčby keratokonu je zavedení rohovkových implantátů. Jde o malé plastové kroužky, které se umisťují do rohovky s cílem upravit její tvar. Tento zákrok se většinou provádí na obou očích najednou, buď v celkovém, nebo v místním znecitlivění.

Implantáty samotné keratokonus nevyléčí, ale zlepšují geometrii rohovky, díky čemuž je možné dosáhnout lepší korekce zraku pomocí brýlí nebo čoček. Zároveň přispívají k lepšímu usazení kontaktních čoček na oku.

Transplantace rohovky

Transplantace rohovky znamená výměnu části nebo celé rohovky za zdravou rohovku od dárce. Pokud to situace umožňuje, lékař obvykle nejprve navrhne částečnou transplantaci, odborně označovanou jako hluboká přední lamelární keratoplastika. Při ní se nahradí vnější vrstvy rohovky, zatímco ta nejvnitřnější zůstává zachována.

Pokud však dojde k poškození i vnitřní vrstvy nebo pokud částečná transplantace nepřinesla potřebný výsledek, přistupuje se k plné transplantaci. Tento postup se nazývá penetrující keratoplastika a zahrnuje kompletní výměnu celé rohovky.

V obou případech se nová rohovka přichytí pomocí jemných stehů. Ty musí zůstat na místě několik měsíců – přibližně šest měsíců u částečné transplantace a až dvanáct měsíců u úplné výměny.

Obnova po transplantaci může být zdlouhavá. Bývá nutné dlouhodobé užívání steroidních očních kapek, obvykle alespoň půl roku. Ty snižují riziko odmítnutí dárcovské rohovky, ale jejich užívání může zároveň zvýšit riziko vzniku šedého nebo zeleného zákalu.

Související články

Keratokonus